Pokračování včerejšího článku...

Téměř deset let stoupali Pistons po žebříčku NBA, ale rok, co rok byla jejich cesta brutálně utnuta. Na začátku sezóny 1988/89 spousta lidí očekávala, že „Zlí hoši“ to letos konečně dotáhnou do konce, a to ve zbrusu nové hale Palace v Auburn Hills.

V polovině roku to ale nevypadalo. Ztráceli dvanáct bodů na Cleveland, trápili se. Více než soupeře, ale řešili vnitřní konflikty. Adrian Dantley nesouhlasil s tím, že Dennis Rodman dostával přednost před ním, přestože byl klíčovým hráčem. Konflikty dosáhly vrcholu při dohadování se během zápasu v Bostonu. Trenér Chuck informoval vedení týmu o narušení chemie, a tak Dantley, byl následně vyměněn za Marka Aguirreho. Všechno si sedlo a začali vyhrávat.

V play off v roce 1989 neprohráli až do finále konference, v něm stanuli tváří v tvář Michaelu Jordanovi. Když Bulls vedli v sérii 2-1, šel Isiah Thomas přemýšlet k vodě na Michigan Avenue. Tam si celou noc telefonoval s Dumarsem. Probírali, jak zastaví toho hráče s číslem 23, a oni na to přišli, více zdvojování na různých pozicích. Byla to šifra mistra Leonarda, recept na Coca-Colu. Když byl Michael izolovaný, donutili ho driblovat do středu hřiště. Následně jej nahnali doleva, kde nejbližší obránce přiběhl a zdvojil obranu. Clonili mu, co to šlo, aby se unavil. Jakmile se začal rozjíždět šli po něm hned tři čtyři hráči. Vždycky narazil na zeď a šel k zemi. Pistons vyhráli tři utkání v řadě a porazili Bulls v šesti zápasech.

Ve finále v roce 1989 se znovu potkali s Lakers . V prvním zápase je k vítězství dovedla opět jejich obrana. Koho Magic hlídal, po tom šli, byl to souboj mezi Dumarsem a Magicem. Ve druhém souboji se Lakers začali drolit. Magic si natáhl sval, čímž se fakticky vyřadil nadobro ze hry. Pistons mířili do Great Western Forum v L.A. a od poháru je dělila dvě vítězství. Teď byl jejich terčem naopak James Worthy. Rick Mahorn ho neustále provokoval, až Worthy vybouchl a zařval na rozhodčího. Tentokrát je už o trofej Larryho O'Briena nic nepřipravilo, Pistons převálcovali Lakers 4-0 a ukončili tak vládu další dynastie. Najednou hrdinou nebyl Bird, nebo Magic, konečně to byl Isiah. Deníky psaly: „NOT BAD, BOYS!“, tedy „Tohle není zlé, hoši!“

On this date in 1989: #FreepFlashback

"In the end, there would be no denying them; they wanted this more than life itself."

Pistons 105, Lakers 97 to complete four-game sweep in NBA Finals for their first championship. Joe Dumars named MVP: 27.3 pts, 57.6% FG.

Not Bad, Boys! pic.twitter.com/rshH0Rpk8i

— Freep Sports (@freepsports) June 13, 2020

Zatímco se v Detroitu slavilo, tak v NBA se už uzavíraly nové obchody. Konkrétně v rámci rozšiřovacího draftu pro nové příchozí kluby - Charlotte Hornets, Miami Heat a Minnesota Timberwolves. Každý klub si mohl chránit pouze osm hráčů, což byl pro Pistons velký problém. Rick Mahorn byl nakonec vybrán Minesotou, což silně narušilo kádr Pistons. Soupeři tlačili mnohem silněji než kdy dřív, mužstvo se zdálo být vyvedeno z rovnováhy. Pak ale přišel Aguirre s návrhem, ať ho trenér stáhne ze sestavy a dám místo něj Rodmana, čímž všechny šokoval. Rodman měl jedinečnou schopnost bránit a doskakovat, v té době byl člověkem na špinavou práci, jeho úkolem nebylo skórovat, ale když jej přesunuli do zahajovací sestavy, najednou ožil. Jako když vypustíte zvíře z ohrady. Potřebovali vzhůru a Dennis přišel v pravou chvíli.

Z prvních dvaceti šesti zápasů s novou zahajovací sestavou jich Pistons vyhráli dvacet pět. Skončili opět v čele Východní konference, znova byli nejlépe bránicím týmem NBA a Dennise Rodmana zvolili nejlepším obráncem roku. Ve finále konference 1990 došlo zase na střet s Bulls. Jordan se ale přes léto připravoval na staré dobré „Bad Boys“. Byl na dně z toho, jak tvrdě se hrálo minule, proto začal hodně posilovat, aby vydržel podobnou nakládačku. Rázem ten zázračný recept na něho už nefungoval, jednoduše začal dominovat. Michael měl k ruce i pomocníka, hvězdu All-Star Scottieho Pippena.

Pistons přemýšleli a došli k taktice, že nesmí připustit, aby Scottiemu narostlo sebevědomí. Deptali ho, co to jen šlo. Byla to nechutná série, protože se Detroit nebyl ochotný vzdát se dobyté pozice. Ještě před začátkem sedmého zápasu se Pippen ráno probudil s šílenou migrénu. Strávil první polovinu zápasu s ledovým obkladem za krkem, měl z toho rozostřené vidění. Na hřišti nebyl sám sebou, nedařilo se mu, a tak Pistons mířili potřetí za sebou do finále NBA.

Tentokrát jim stáli v cestě Trail Blazers. Tým, který Pistons neporazili v Portlandu 17 sezón. A když Blazers vyhráli druhé střetnutí v Detroitu, byli si jisti, že mají nakročeno k vítězství. Po druhé výhře byli na koni. Terry Porter odběhl ze hřiště a volá: „Míříme až na vrchol a nikdo nás odtamtud nesundá.“ Jenže Bill Laimbeer v následujícím utkání doslova rozmetal jejich obranu, kompletně je vyřadil ze hry. Začali mít z něj strach, vyhýbali se mu, co to jen šlo. V jejich obraně docházelo k nedorozuměním.

Pistons byli na Trail Blazers příliš dobře vyzbrojeni a v Portlandu vyhráli třikrát za sebou. Úspěch dovršil rozhodujícím košem Vinnie Johnson, vteřinu před koncem zamířil přesně a Motor City dál vládlo NBA. Roky úsilí, roky zklamání, roky zápolení, se teď konečně zúročily. Nikdo jim nevěřil, a přesto získali dva mistrovské prsteny, byli to oni proti všem. Vzniklo mezi nimi velmi silné důvěrné až rodinné pouto. Žili, dýchali jeden pro druhého.

1989-1990 @DetroitPistons
30th Anniversary @NBA 🏆 Team
Won Second 🏆
Defeated @trailblazers 4-1
1990 @NBA Finals@nba Final Season on @CBSSports After 17 Season Run
Move to @NBCSports
For 1990-1991 Season pic.twitter.com/tWjO1jX5l5

— Jonathan Johnson (@jlj10581) June 1, 2020

Takový zápřah si ale začal vybírat svou daň, když v roce 1991 začalo play off, bylo cítit, že něco je jinak. Hráče Detroitu začal dohánět věk, zranění a únava. Pět let v řadě hráli minimálně do začátku června. Byli vyčerpaní psychicky i fyzicky. Měli za sebou dlouhé sezóny, a navíc v té době se začala valit spousta problémů. Prodrali se až do finále konference a znova na ně čekali Bulls, ale tady se už začala rodit legendární chicagská dynastie. Scottie Pippen dorostl a Detroit neměl žádnou odpověď. Pomalu jim začalo docházet, že ať udělají cokoliv, tak je neporazí.

Bulls byli psychicky odolnější, mnoho lépe fyzicky připraveni, znali jejich taktiku. Už to prostě nebyl ten křehký a fyzicky slabý tým. Prohrávali v sérii 3-0 a ve čtvrtém zápase za stavu 112:89 pro Bulls, se už začali objímat a děkovat si navzájem, věděli, že jejich éra končí. Když Pistons začali odcházet do šatny, byl tu jeden problém, na hodinách stále ještě zbývalo osm sekund do konce. Poražení odešli bez podání rukou, jakoby nic. Byl to tematický obrázek, padouch odchází poražen, Chicago přebralo pomyslné žezlo.

Vybudovat mistrovským tým stálo Jacka McCloskeyho deset let. Po sezóně 1991 začalo postupné bourání. Pokud byl ošklivý vzestup, musel být i ošklivý pád. V příštích několika letech byli z týmu vyřazeni stárnoucí veteráni a dveře za sebou zabouchli také Chuck Daly a McCloskey. V případě „Bad Boys“ nebyl klidný rozchod možný. Při jednom z tréninků Laimbeer Isiahovi důrazně clonil až se mu to nelíbilo, tak se rozmáchl a praštil ho do hlavy, načež si zlomil ruku. Jen další ukázka toho, jak moc se časy změnily.

“Bulls didn’t win until the Bad Boys broke up”. You mean after Jordan starts to get minimal support in 91’, torches the Pistons (3 all stars) in the ECF, and they walk off the court w/o shaking hands to end the Bad Boys era? After that? Well, you know the rest: pic.twitter.com/6oFo4PG0CG

— Jarett Coy (@jarettcoy) April 27, 2020

Laimbeer ukončil kariéru na počátku sezóny 1993/94. V posledním utkání toho roku si Isiah přetrhl achilovku, byl odevzdaný, neměl již co dále nabídnout, nic mu nezbylo. Skončil v pouhých třiceti dvou letech. Joe Dumars zůstal nejdéle až do roku 1999. No a Denise Rodmana čekal v NBA druhý život, ironií osudu v právě Chicagu, kde se stal jednou z hlavních postav šestinásobných šampiónů.

Sám uctívaný král Michael Jordan, nejlepší basketbalista všech dob a jeden z nejlepších sportovců, jakého kdy lidstvo mělo, v roce 2014 řekl: „Takovou zlobu a zášť nemůžete v sobě nosit po zbytek života. Svým tlakem nás Pistons donutili na sobě pracovat. Myslím, že bychom těch šest titulů nevyhráli, kdybychom nepřekonali ten náraz v Detroitu.“

A jak vnímáte po letech vy tuhle legendární partu?