V Atlantě vyvrcholilo klání nejlepších univerzitních týmů a s letošního titulu se radují Louisville Cardinall, kteří získali svůj první titul od roku 1986. Jejich trenér, Rick Pitino, se stal prvním trenérem v historii, který dokázal vyhrál titul na dvou různých univerzitách.

Hlavní cenu turnaje, Most Outstanding Player (MOP), získal Luke Hancock, jež v obou zápasech podržel svůj tým v nejtěžších situacích. Je zajímavé, že by o hráče neměl být velký zájem v draftu NBA a bude-li vybrán, očekává se, že to bude až na konci druhého kola.

Semifinále:

Louisville Cardinals (1) – Wichita State Shockers (9) 72:68

Zápas mezi překvapením turnaje a jedním z jeho favoritů, byl mnohem dramatičtější, než mnozí očekávali. Wichita vstoupila do utkání šňůrou 8:0, poté, co prvních 5 bodů zaznamenal Cleanthony Early. Wichita se tak dostala do vedení, které Louisville muselo postupně snižovat. Nejvíce k tomu přispěl Russ Smith, který zaznamenal tři úspěšné tříbodové střely v rozmezí několika málo minut. Wichita však pokračovala ve velmi dobrém výkonu a ještě v poločase si držela vedení 26:25.

I vstup do druhého poločasu se níže nasazenému týmu vydařil a za několik minut byl rozdíl ve skóre již 12 bodů. Tim Henderson, hráč Louisville z lavičky, však trefil dvě trojky za sebou a vývoj utkání ihned obrátil. Wichita se sice nadále prezentovala vyrovnanou hrou, ale Louisville se postupně přibližovalo, než se 6 minut před koncem dostalo poprvé ve druhém poločase do vedení.

Wichita se ujala následně vedení ještě jednou, avšak naposled, protože si potom favorit vytvořil dvě minuty před koncem pětibodové vedení. V koncovce pak Russ Smith a Luke Hancock proměnili 6 z 8 trestných hodů a udrželi vedení, které je poslalo do finále turnaje.

Nejlepším střelcem zápasu byl Cleanthony Early s 24 body, ke kterým přidal i 10 doskoků a v posledních momentech zápasu se předvedl několika důležitými akcemi, které však přišli vniveč.

Na druhé straně zaznamenal nejvíce bodů (21) střelec Russ Smith, ačkoliv se mu střelecky nedařilo tolik, jako v předchozích zápasech. Nejspíše nejdůležitějším hráčem byl však náhradník Luke Hancock, který zaznamenal 20 bodů a skvěle tak zastoupil Kevina Warea, jež se zranil o zápas dříve proti Duke.

Michigan Wolverines (4) – Syracuse Orange (4) 56:61

Druhé semifinále, jež začínalo hned po skončení prvního, nabízelo souboj týmů, které mají sice dlouhou tradici, ale do Final four už se několik let nepodívaly. Syracus Orange okusili naposledy Final Four v roce 2003, kdy soutěž pod vedením Carmela Anthonyho vyhráli. Michigan nebyl ve Final Four dvakrát tak dlouho, když naposledy až ve finále prohrál proti North Carolině v roce 1993.

Oba týmy tak prahly po postupu. Vstup do utkání se však lépe vydařil Michiganu. Ten si po úvodním přetahování vytvořil náskok a o poločase vedl 36:25. Nejvíce se prosazoval objev turnaje Mitch McGary, který zaznamenal 6 bodů a 4 asistence. Sekundovali mu Hardaway jr., Robinson III, nebo i Spike Albrecht jež proměnil dva tříbodové pokusy.

Ve druhém poločase ovšem Michigan polevil a Syracuse se tak dostávalo stále blíže vedení. První velký nápor Michigan odrazil, ale ke konci utkání (42 sekund do konce) se po trojce Southerlanda dostal tým Syracuse na rozdíl jediného bodu. Dále se jim ale bohužel nepodařilo skórovat, ani utkání otočit.

Michigan tak postoupil do finále a všichni jeho hráči podali relativně solidní výkon. Nedařilo se sice tolik Trey Burkovi (7 bodů a 4 asistence) a Tim Hardaway jr. měl velmi špatné procento střelby (4/16 z pole, 3/10 za tři body), přesto ale hráli v zápasech nezaměnitelnou úlohu.

Na druhé straně se nejvíce prosazoval C.J. Fair s 22 body. Největší hvězdě Syracuse, Michaelu Carteru-Williamsovi, se ale vůbec nedařilo a zaznamenal pouze 2 body, 2 asistence a dokonce vyprodukoval 5 ztrát.


Finále:

Louisville Cardinals (1) – Michigan Wolverines (4) 82:76

Zápas dvou nejlepších celků soutěže byl jedním z nejlepších, jaký jsme měli možnost v posledních letech shlédnout. Oba týmy nastupovaly do utkání s vidinou zisku titulu, který však mohl získat pouze jeden z nich.

Lepší vykročení do souboje měl tým Michiganu a vděčí za to neobvyklému hrdinovi. Nejdříve sice Trey Burke rychle nastřílel 7 bodů, následně ale musel usednout na lavičku, jelikož se dostal do problémů s fauly. Spike Albrecht, hráč, který měl předchozí střelecké maximum 7 bodů, ho však skvěle zastoupil, zaznamenal v prvním poločase 17 bodů, když proměnil všechny své tříbodové pokusy (4/4). Michiganu tak vybojoval vedení až o 12 bodů.

Stejně neobvyklého hrdinu našel ale i tým Cardinals, a to opět Luka Hancocka, který exceloval už v předešlém zápase. Ten za pouhé 2 minuty trefil 4 tříbodové střely! Vrátil tak Louisville do utkání, a v poločase se šlo do šaten s rozdílem pouhého bodu.

I ve druhém poločase pokračovala přetahovaná o vedení a oba celky hrály velmi vyrovnanou partii. Na straně Michiganu se prosazoval hlavně Trey Burke, který několika dlouhými trojkami držel svůj tým ve hře a na straně Louisville se stal vůdcem týmu Peyton Siva, který svými nájezdy a asistencemi neustále ohrožoval obranu Michiganu. Ta ho nedokázala zastavit a Siva tak zaznamenal 14 ze svých 18 bodů ve druhém poločase.

Louiville si postupně vytvořilo nevelké vedení, které si ale dokázalo dobře hlídat. Nejvíce tomu kromě Sivi pomáhali Gorgui Dieng, jež zaznamenal důležité dva koše v posledních pěti minutách, Luke Hancock s jednou úspěšnou trojkou v koncovce a dvěma trestnými hody a Chane Behanan, který při doskoku všechny přetlačil a zaznamenal 12 doskoků, z toho 7 útočných.

Na straně poražených se velmi dobře prezentoval Trey Burke, který zaznamenal 24 bodů. Tentokrát ale nedostal potřebnou podporu od Mitche McGaryho, kterého po většinu zápasu velmi dobře bránil Gorgui Dieng a udržel ho na 6 bodech a 6 doskocích.

Russ Smith, obvykle nejlepší střelec Louisville, byl po celý zápas velmi dobře hlídán a byl tak udržen na střelbě 3/16 z pole. Přesto se ale dokázal v zápase prosadit a rozhodně se dá říct, že i on velkou měrou přispěl k vítězství svého týmu.


Letošní ročník skončil po atraktivních zápasech s hrdiny, od kterých se valný přínos neočekával. Oběma týmům nejspíše zmizí v draftu NBA většina nejlepších hráčů. Otec Russe Smithe oznámil jeho vstup do draftu a stejné rozhodnutí se očekává i od Treye Burka, Mitche McGaryho, Tima Hardawaye jr., Glena Robinsona III. a i dalších hráčů, jako jsou Peyton Siva, Gorgui Dieng (který ale po finálovém zápase prohlásil, že se na školu vrací na další rok), nebo Luka Hancocka.

Jediný ze čtyř finálních týmů který by měl zůstat relativně nezměněn, by měl být tým Wichity State Shockers, od které se očekává, že by v příštím roce opět mohla sahat po podobných výšinách.

Zda-li tomu tak ale bude, nebo zda-li uvidíme v příštím roce opět Gorgui Dienga, si musíme ještě počkat, ale i bez toho můžeme děkovat za poslední tři zápasy, které nám připomenuly, proč je stojí za to sledovat nejvyšší univerzitní soutěž NCAA.